Obec vlastnila kostel se svovobodným jitrem (nad kterým měl určitý druh patronátu dědičný rychtář) už od roku 1293. Původní kostel byl asi dřevěný. Kde a jak byl umístěn, jakou dobu sloužil občanům a veřícím, bohužel ani dnes ještě nevíme.

    Dle pověsti stával prý kostel se svou vsí na jiném místě než dnes. Lze si tím snadno domyslet blízké spojení děrenské trvzi, mlýnu, kostela a vsi v tratích Mokřiny – Radisko. Mnohé domněnky (zatím neprobádané a nezjišťované) tomu nasvědčují.

   Delší dobu v době pobělohorské zprávy o kostele, faře nemáme až teprve v roce 1672-1680 dochází k stavbě a znovuobnovení kostela (tehdy byla postavená i věž).

   Kostel byl stavěn z pevného materiálu – z lomového kamene a cihel. Je 13 sáhů dlouhý (30,75 m) a 6 sáhů široký (11,38m). Jádro stavby (závěr presbytáře) se může snadno řadit k nejstarším objektům v okrese.

   Podélný jednolodní orientovaný gotický kostel s pravoúhlým závěrem presbyteria a hranolovou věží představenou v ose západního průčelí. Původní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1293, jádro stavby pochází tedy z konce 13. století.

 
     Barokní kostel byl přestavěn kolem r. 1680. Nese dodnes stopy postupné přestavby. Má některé gotické prvky a pravoúhlý presbytář s klenbou charakterizující konec 14. století. Nad vchodem do kostela je umístěn rodový erb pánů z Vrbna. V kostele se dochovala gotická kamenná křtitelnice ze 13. století.

  Hody (pouť) se odbývají poslední neděli v včervnu na paměť apoštolů sv. Petra a av. Pavla.

  První sloužená mše po vybudování a otevření kostela byla sloužena v neděli před svátkem sv. Václava. Tato neděle Posvěcení či Zasvěcení se tak má oslavovati v naší obci jako pověstný Krmáš.